Děti v restauraci, co vy na to?
27 březenAdresa: penzionamerika.cz
Patří děti do restaurace? Tuto otázku si možná klade mnoho z nás. Názory se na tuto „problematiku“ různí. Co je tolerovatelné a co už nikoli? Jisté a správné je, že nelze plošně zakázat vstup maminek s dětmi na jakékoli místo, které je veřejnosti přístupné. Na druhou stranu hodně záleží na tom, jak se děti chovají a kam je maminky berou. V dětských hernách a na venkovních hřištích jsou mnohdy hlučné děti snesitelné. Úplně jiná pravidla však platí v „nobl“ restauracích. Pokud děti svým chováním v restauracích obtěžují ostatní, je na místě vykázat je z ní i s rodiči. Nelze jim ovšem zakázat vstup předem. Takový je názor nejvyššího správního soudu. Mnozí se domnívají, že děti do restaurací nepatří, jsou-li však už tam, musí se slušně chovat. Nechovají-li se slušně, nemohou za to děti, ale rodiče, kteří je řádně nevychovali. Druhá věc je ta, že rodiče berou své ratolesti do zakouřených hostinců, bez ohledu na jejich zdraví. Dnes už poměrně hodně restaurací a penziónů zakázalo ve svých prostorách kouřit. Takže není problém najít provozovnu, kde se najíte celá rodina, aniž byste smrděli a dýchali nevítaný kouř od cigarety. Vstřícnost a ohledy - z obou stran! Kdo byl jen chvilku v zahraničí, ví, že Češi jsou zamračení bručouni. Možná by stačilo trochu víc tolerance. Každé lidské mládě se prostě čas od času nahlas zasměje. Rozumný člověk nemůže chtít, aby děti seděly jako přikované a ani nepíply! Nakonec může být docela zábavné sledovat hemžení u vedlejšího stolu - za předpokladu, že malí hosté neřvou jako paviáni. Tolerance ostatních hostů ovšem musí být vyvážena ohleduplnosti rodičů. Ti by si neměli plést restauraci s dětským hřištěm a náhodné sousedy u stolu s laskavými tetičkami a strýčky. To že své vlastní děti považují za vrchol vývoje druhu homo sapiens, přece ještě neznamená, že jejich názor sdílí zbytek světa.